V barvách podzimu
PODZIM - barevná paleta inspirace nejen pro malíře, tak jaký podzim je ten váš? Zlatý od spadaného listí, barevný jako líčka jablek v sadech, zastřený ranní mlhou a postříbřený rosou, jinovatkou, odlétá s poslední vlaštovkou? Je pro vás symbolem zrání nebo spíš nostalgie a splínu? Nakreslete svůj podzim ve verších i v povídání a podělte se s ostatními prostřednictvím našeho webu.
Viola Jíchová
Domove můj
Já vážila si tě svou duší celou,
i ty má vlasti byla jsi mi věrnou,
měla jsem tě ráda pohledem
a milovala slovy,
ty závoj měl jsi stále nový,
těmi cestami šla jsem každý den,
bílým pláštěm býval jsi obdařen.
Dnes zřím tě v šatu barevném,
ve kterém záříš s podzimem,
do barev oděna je zem,
září jiným obrazem,
do očí domov je zakreslen,
poté skryt budeš bílým pláštěm,
jako skryt v srdci mém.
Hučí potok tiše ve skalách,
barevný život lze žít, máš-li svou zem nadosah,
svět barev podzimu nabízí den,
vítr s listy stromů si hraje,
v jejich korunách zní naděje,
do shození posledního listu píši životem,
o tom, jak skryt byl bílým závojem.
Irena Topinková
Jiná tvář
Podzim ukázal horší tvář
Do schodišť vichr bije servanými listy
Místo šumění lesa
kvílení a praskot stromů
A já se bojím
O každou naříkající korunu
stoletého stromu
Jakoby nestačilo
že se bojím o Tebe
Vyznání listopadu
Mám ráda mlhu
opar nad hladinou vodní
vůni spadaného listí
když listopad svlékne
sošné stromy donaha
Krásné koruny prodírají se mlhou k nebi
půvab větví
krákoravé mudrování havranů ocení
Na zahradě svítí v mlze
jak lampiony listopadky
posílají létu
pozdrav poslední
Mysticky tajemná
je krása listopadu
proč bývá vnímán
jako měsíc pochmurný?
Petr Koudelka
****
Jdeme
ulicí dolů k nádraží
v prázdném
větru se strýčkem podzimem
počítáme
padající velká lidská štěstí
za
chvíli se přibatolí ta správná nálada probouzejícího se dne
přijede
první dělnický vlak
my
nasedneme a
pojedeme někam do neznáma
Milan Pastrňák
Mlhavý podzimní den
Nešťastné víly
závoje odložily
aby tancem a sexem
uprosily čas.
Podzim však má zlata dost.
Vrásčité stáří stále čeká ve větvích.
Libuše Matysíková
PLESÁNÍ LESA
Tohle miluji na podzimu
nádherná barevnost
tuší zimu
Tohle miluji na lese
polom, kůrovec
však vzchopí se
Úžasná zbarvení
nikde je nenajdeš
to plesá les
MELODIE PODZIMU
Melodie podzimu
co si skučí s větrem
dává někde k lepšímu
že už končí s teplem
Babí léto poletuje
větve stromů splétá
spadlého listí na zemi
je již celá řeka
Skučící vítr ve větvích
nese jejich přání
melodie nesou smích
plody podzimu si chrání
Dajana Zápalková
Zamyšlení...
V barvách podzimu
vplížil se covid. Přišel, nikým nezván, nasáčkoval se tu opět! A to jsme si mysleli, že na jaře dostal od nás za vyučenou, a ne - troufá si zase!! A hodně vystrkuje růžky! Čísla nemocných, skolených tímto prevítem, rostou a rostou. A politici, hygienici a jiné hlavy pomazané jsou z toho nervózní a nervóznější! Co teď s tou situací? Zavřít školy, hospody, kultura je pod klíčem, vlastně můžeme jít do práce, nakoupit a zpět domů a kontrolovat se, jak nám je - nebolí mne hlava, nemám rýmu, kašel, teplotu.... A když se necítím - kontaktovat lékaře, nejít do práce, nešířit covid dál... Ale stejně - máme se promořit, nic jiného nám nezbývá, účinné léky stále nejsou, tak jediná obrana - být nemocný a získat si obranné látky. Na jak dlouho? Na tři měsíce? Opravdu? V tisku se objevují informace o znovu nakažení covidem-19 s daleko horším průběhem nemoci. Budeme a chtějme věřit, že nás už se nedotkne! Vždyť je ještě spousta dalších lidiček, kteří čekají na "nezvaného hosta"!
Podíváme-li se z okna, i vesnice jaksi utichla. Déšť už více jak týden bubnuje do oken, stékající kapky hledí okenní výplní na marody...tak tady to stihlo Láďu, Dagmar, tam zase Moniku, Přemka, Evu a mnoho dalších. Oni opravdu leží v posteli - jsou rádi, že jsou, bolesti hlavy, páteře neustávají ani po třech dnech nemoci. Paralen na teplotu, kašel a nač ještě? Tímto "všelékem" covid opravdu zmizí? Ne, to není možné! Ten se houževnatě drží svými drápky v tělech nemocných a ukazuje, co dokáže.
"Nepustím se vás, když už jsem přišel, užiji si návštěvy," jakoby dával na vědomí všem, kteří by již nejraději vstali a komunikovali s okolím. A tak nezbývá, než pokorně zalehnout, mnozí volí valašskou medicínu - čaj se slivovicí, jiní zase "babské mazání" a kurýrují se, jak to jde. Ano, je třeba si nechat potvrdit, jestli ve vás covid-19 skutečně hostuje. Než se však testů dočkáte, mnohdy se za ten týden z toho maléru dostanete. A ti, co testy absolvují, dokonce čekají několik hodin, aby jim šťárající tyčinka odebrala vzorek s tím, co problémy způsobuje... Ale tak to v té naší společnosti je nadstaveno, tak se věci mají a je třeba věřit, že na svých místech úřadují lidé povolaní a vědí, jak situaci co nejlépe a nejrychleji mít pod kontrolou.
Zatímco se Láďa, Dagmar, Monika, Přemek, Eva a mnoho dalších už dostává zpět po deseti až čtrnácti dnech do pracovního procesu, další opouštějí svá pracovní místa, aby se doma kurýrovali. To je ale ten lepší případ - jen se nedostat do nemocnice se svými zdravotními problémy, protože to už taková sranda není, když za vás dýchá přístroj a hlídá vás mašinérie sestřiček, které by zrovna tak nutně potřebovaly ošetřovat doma své blízké.
Ale přece musí jednou tato nepříznivá situace skončit! Covid-19 přítomnost mezi námi musí omrzet a konvečně nás nechá v klidu! Nebo jak se situace ještě může vyvinout? Že bychom nesměli ani do práce, že se naše ekonomika sesune jako domeček z karet a naše krásná zem zapláče?
Ne, nemalujme čerta na zeď! Zvládneme situaci, když budeme disciplinovaní, když budeme poslouchat, co je nám doporučováno a krásná setkání přátel a rodiny na Vánoce proběhnou v tom nejkrásnějším duchu - plné pohody, porozumění a lásky. Co si více přát k dobrému zdraví?
Bohumír Vidura
DOTEKY PODZIMU
Z listí leporelo netuše
barevné bez retuše
stačí když jeden
spadne ti do vlasů
ať je to z profilu
či z ánfasu
sluší ti jak vlasy do pasu
podzim je tady
mnohdy i zvony
dávají to znát
nelze jen netečně stát
třeba je posbírat
nenechat válet je
v prachu a špíně
vložit je do knihy
mezi básně
které je ozdobí
jak záclony třásně.
mezi básně
které je ozdobí
jak záclony třásně.
Anna Ursíni
SONET PADAJÚCEHO LÍSTIA
Jesenné prelúdium v ušiach zvučí,
konáre striasajú vlasy plavé.
Zabrnkajú - zavej, vetrík, zavej,
vo vzduchu cítiť záchvev... clivejúci.
Let listov nepožiada ma o súcit,
pôvabne doplachtia si až k tráve,
v podrážkach ozvú sa, šuchotavé.
Tak umne odchádzať sa nenaučím.
Poslanie splnil lístok - odpadnutý,
len krátky vzdych, ni slovka nepovie.
Na ničom neprilipol, nezasmúti,
na jar vypučia zas iné, nové.
Tak vnadne zostupuje do rúk smrti.
Od stromu mal by sa učiť človek...
Oldřich Antonín Hostaša
Přichází podzim
Z ranních vln Vltavy,
stoupá mlha času,
oraná pole voní podzimem.
Na mezích,
hvězdy zhasínají v očích rosy,
povadlá tráva žaluje větru
a ze zahrad,
píseň zrajících jablek,
zní sadem.
Dobré ráno, kraji!!
XXX
Podzimní odpoledne
Je nedělní odpoledne,
obláčkové nebe,
krášlí tvář v Sázavě.
Motoráček veze víkendovou náladu,
čundrák pohladil kytaru,
výpravčí Matásek pozdravil koleje
a pozdní odpoledne ho veze domů.
Nostalgická chvíle si dává čepované
a podzimní den,
jede motoráčkem k večeru.
Dajana Zápalková
Podzim -
konec babího léta
slunečných dní a vodních radovánek
pryč je vůně růží a rozevlátých sukní
žhavého milování
Začínají se nabízet obrazy spadaného listí
palety tlumených barev
šípy divokých hus nad hlavami
a zorané brázdy země voní krajinou
Pomalu počítáme dny do adventu
a s přídavkem prvních sněhových vloček
se malíř PODZIM přehoupne do ledové zimy
zachumlá se pod bílou peřinu
aby uvolnil prostor nostalgickým vzpomínkám ...
Hanka Hosnedlová
PODZIMNÍ
Jak tažní ptáci táhnem krajem,
i když už podzim přitáh opratě,
u ohňů tklivý písně hrajem,
svý stopy otiskneme na blátě.
Paprsky slunci už taky vypadaly,
bezzubě z oblohy se cení,
plásty holých polí teď chválí
obvazy bílý mlhy pro ztišení
Jsme blázni, co dál si šlapou
stovkama cestiček za obzor dní,
bez kompasu, se slepou mapou
a s vírou, že zítra se zase rozední.
Ve sbalených báglech si nesem
touhu, co nikdy nikdo neseje,
ať loukama jdem nebo lesem
za vůní odvěký zelený naděje...
Petr Koudelka
****
Svými
dlouhými prsty
po
těch nejvyšších větvích
rozsvěcuje
stříbrné zvonečky
na
jedno dvě zacinkání
potom
nemilosrdně dolů
sráží
je svou holí do povadlé trávy
už
zase podzim je tady a zímá s polí
navštěvuje
lesy, louky, sady
svými
prsty dlouhými
svým
vysoce váženým úsměvem
puncovaným
celé dny a celé noci
pro
jednoho bláznivého malíře, který se zhlédl v barvách
Svými dlouhými prsty
po těch nejvyšších větvích
rozsvěcuje stříbrné zvonečky
na jedno dvě zacinkání
potom nemilosrdně dolů
sráží je svou holí do povadlé trávy
už zase podzim je tady a zímá s polí
navštěvuje lesy, louky, sady
svými prsty dlouhými
svým vysoce váženým úsměvem
puncovaným celé dny a celé noci
pro jednoho bláznivého malíře, který se zhlédl v barvách
****
Podzimní vítr žene ze stromů poslední ořechy
zapadávají jeden za druhým do vysoké letos ještě nesekané trávy
už měly být dávno očesány
už měly být....
do hlubokých kapes zatéká mírná sezonní přeháňka
nebezpečí plísně vyvstává v následujících čtyřiadvaceti hodinách
neodkladnost sběru popadaných plodů tlačí na majitele
pětasedmdesátiletou stařenku, která bez berlí neudělá ani krok
Štěpánka Běla Houbková
Podzimní romantická
Pavouk přede tenkou nitku
rád by něco chytil
Světla je již na úbytku
Kávu jsi mi vypil...
Pod nohama listí šustí,
podzim už je v parku,
jdeme spolu podél řeky
Zmizlo mi půl párku...
Staré stromy ztrácí hlavu,
zlata mají nadbytku
Za ruku mne vezmi, lásko!
Šlohl jsi mi kreditku...
---
Vánoce se kvapem blíží,
doba klidu, cítím vděk
Ježíšek nám letos přines
o manželství rozsudek
Emilie Kozubíková
Vytržení
"Zachraň
se- zachraň mne!-Dech
z úst do úst!" Žadonil Muškátek."Jen
se skloň a něžně dotknu tvých očátek!"Skřivánek
neuctivě do toho:"Přelíváš
truhlík, osobo,kdože
má lítat oblačnem?!"
Obrácení
Hloubkovým
zrakemuviděla
jsemna
potkání Saula.Ještě
jej nepotkal-on-
zaslepený Saulnezbeda-
dělal haura.Žije, že
žít se smína-kvadrát
svobodný.-Než jej
jas povalí.Svázán
dny normálypozná
čas plodný.
(Saul se vyznačoval tvrdostí. Tázán lahodně na důvod, upadl do bezvědomí oslněn neznámým jasem. Když se mu Rozbřesklo vstal a jak jiný člověk vyučoval davy zdravým, lidským vztahům- přijetím jména Pavel byl pak jedním z dvanáctí Páně Ježíšových apoštolů.)