Třešně

V červnu začínají zrát třešně. Jaké to je, když si jich můžete hrst natrhat, když z nich šikovná hospodyně upeče bublaninu, když vás zdobily za ušima nebo když jste číhali na špačky. Máte třešně ve svých básních a povídkách? Možná zbytečná otázka, vždyť kdo by je tam neměl. 


Do rubriky přispěli:Libuše Matysíková,  Svatoslav Butora, Bohumír Vidura, Zdeněk Hledač,  Jana Ptacek, Anna Ursíni


Libuše Matysíková


TŘEŠŇOVÉ VARIACE

Jaro je síla
odpočaté přírody
jaro je víra
ve všechno co vyroste
a vše co se narodí

Ptáci si švitoří
zpívají světu
s písní v zobáčcích
blíží se létu

Pod rozkvetlou třešní
je rozmarně veselo
polibek štěstí
hraje ti na čelo


SAKURA

Sakura je pomíjivá
symbol krásy jarem chvátá
lidé, si o jejím svátku
těší z krásy na oplátku


STROM LÁSKY A ŠTĚSTÍ

S nostalgií koukám
k mohutnému stromu
s plody červenými
půjdeme dnes domů

Třešně nás lákají
lásko, vezmi si mě
jsem tu a léčím
skromně a tajemně

Je to protažení
než košík natrháš
je to pohlazení
upečeš dobrý táč

Je to pohlazení
jako náušnice
nosili jsme je
my, malé tanečnice

Jen ta vzpomínka
na všechny nejbližší
ta se nás dotýká
v třešňovém zátiší


ČAS TŘEŠNÍ

Čas květů
čas lásky
čas polibků
rozpomíná se a vrací

Čas plodů třešní
co barví do červeně
srdcovky, chrupky, běličky
červené plody země

Červené třešinky
jako něžné pusinky
nám se všanc dávají
mnohdy i potají


Svatoslav Butora


Čerešienka

Žije tu s nami
Vyrástla vedľa plota
Vrastá do neba

Vedľa dedinky

Vedľa seba chodíme

Pod modrým nebom

Ako Kráľovna
Hrdo Podpiera Nebo
Korunou Krásy

Miluje včielky
Láskavé pohladenie
Stačí jej pohľad

K nej k čerešienke
Najmilšej v celom kraji
Vždy sa k nej vrátim

Nestratíme sa
SME dobrí kamaráti
SME radi živí

Šantiví vtáci
Krídelká rozvírili
Šťastíčko v okne

Smiechoty Detí
Otvorené objatia
Dojatím slzia

Hostia Z Večnosti
Nechali Živý Obraz
Dodnes Je Živý...


Bohumír Vidura

ČERVEN V PODHŮŘÍ

Zrají třešně v podhůří
voní červen nic se nebouří
sukně mají dívky nad kolena
se smíchem šíří se ozvěna

proniká do všech stran
od čerstvých rán
po soumrak do nachova

dnes a znovu vzpomínám
na obrazce v obilí
jen skeptici zavilí
jsou k tomu slepí

i když čas letí zrají třešně
nikdo oči nemhouří
červen voní letos jako loni.


Zdeněk Hledač

VYŘEŠENO
 (nóna)

je červen... měsíc ptačích třešní
měsíc ptačinek - tak kyselých
jak povinnost, jak víno mešní...
v cizích ulicích mi drhne smích
já ve vzpomínkách nejsem dnešní
mrchy! - drží se mě jako klíh!
hodím kámen, a jsem bez viny
(revers následku a příčiny)
a peklo? - což lekat není hřích?

Jana Ptacek

Třešňový svět ( úryvek)



Být stromem je úžasné. Stromy jsou moudré a mají dobrou povahu. Rostou do krásy a strašně moc si pamatují. Stromy mají kořeny. Jejich kousek půdy jim patří. Stromy patří tam, kde rostou.

Já sama mám vyloženě štěstí. Nejsem strom ledajaký. Jsem třešeň z Kozlovic. Říká se tu V Kutě. Kousek za mnou potok Ondřejnice, přede mnou chalupa a zahrada moji rodiny

a co by kamenem dohodil zalesněné kopce Ondřejníků. Lepší rodnou hroudu jsem si těžko mohla přát.

Rostu si tady spokojeně. Pamatuji už nejedny květy a sklizně. A jak stojím přímo u chalupy, vůbec nic mi neujde. Nikomu to však nevadí. Patřím do rodiny. Kromě jizvy po třeskutém mrazu a větve uražené bleskem mám pevné zdraví. Tedy aspoň jsem si to donedávna myslela. Ale co se nepřihodilo?

Začal podzim. Míchala jsem barvy, že budu malovat. Zatřesu listím, pohnu větví a co to? Píchá mě v boku nad jizvou. Zkouším to znovu, tentokrát pomaleji. Úplně to samé. Nezbylo, než poslat list pro doktora.

Doktor byl u mne za chviličku.

"Kterýpak vy jste, že vás neznám?" povídám.

"Posílá mě doktor Drvoštěp, neboť má práce až nad hlavu. Datel Ťuk ťuk, jméno mé. Tak co vás trápí, paní Třešničková?" představil se.

Klepal, šmejdil, lítal dokola, ale dlouho nemohl nic najít. Až zamířil nad jizvu. Proklepával, přemýšlel a tvářil se zasmušile. Nakonec oznámil:

"Už je to tak, paní Třešničková. Máte červa."

"To snad ne! Co budeme dělat?" zoufala jsem.

"Já bych ho, když dovolíte, vyklovl," odpověděl.

" A co s vyklovnutým červem?" zděsila jsem se.

"Toho bych, s prominutím, sezob," vysvětlil. 


Anna Ursíni

PSEUDOROMANTICKÁ
(venované Pavlovi)

Čas zrelých čerešní je
Pod hradnou zrúcaninou
na mäkkom koberci z trávy
obaja ležíme

S hlavou na tvojich stehnách
"Pevný neboť chaternýť jsem
Pane"
lesu šepkám Kainarove verše clivé

Štíhlymi prstami modelára
dotýka sa ma tvoja neha
Pochopenie pre smútky nemáš
ani pre tušenie rokov
keď zostarnem bez teba

Učíš ma predtuchy sa nebáť
Na rytiera bez zbroje hľadím

Vychutnávaš si ma spolu s letom
s absolútnou istotou
že navždy zostaneš mladým


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky