Památce malíře
Jiřího Zemana
Velryby plují v červeném Slunci
v barevné tříšti osudu blíženci měňavek
slastně srůstají ve vlnách
a dodnes vyprávějí
tam někde na severu
podivné pohádky
a zázračném rozmnožování
podmořských bytostí a velryby si hrají
vypouštějí sladká slova
a předávají si kulaté
hojivé léky
prapůvodní dětské radosti
Turecká noc
Do mého prázdna
padá stříbro půlměsíce
všechno voní afrodisiaky
noci
do tance padá moře
barev
azur a tyrkys
zeleň
z Orientu
a hudba nitra
uvolňuje otevřená srdce
dávných
Poselství
Sen
Proměnný stav očekávání
a diamantový sen Jacquese Brela
ztracený čas
le
temps perdu
v samotě čínských lampiónků
andělsky nevinných dívek Egona Schieleho
synagoga a postel
pro muže bez těla
se zlatohnědou svatozáří
s hořícím áleph v černočerném paláci
se srdcem uvězněným
v temné mramorové hoře
Zima
Vláha rosy ve Tvých očích
beznadějnost tmy a noci
tichá rokoková hudba
v romantickém kouzlu
starobylých věží
kokain lásky
v básníkově duši
hřejivě a slastně
Podzimní
Prach a blesk a hrom a stesk
krkavce Morgensterna
stříbřité touhy matný lesk
jenž časem zčerná
Na starém hradním zámku
(archiváři Jiřímu Zálohovi
a památce Josefa Adama, knížete ze Schwarzenbergu)
Vrch několikerých bran
a černý vrch
hora Slunce
slovný Ón
Heliopolis
a kámen světla u syna matky
z Lob Ko Wicz
Ukrutný Vahshauz
Chci pevně držet...
Chci pevně držet
padající zdi paměti
bezbřehou řekou
beznadějně plout
k prvotním dětským představám
pít vodu
z devíti studen
čistého pramene
přitom mě děsí pláč kamene
skřípot zubů Leviathana
Vzpomínka na Ignáce Borna
Piji
opojný nektar
pro omámené
sladkobolné motýly
cítím
voňavé ocásky
sněžných hranostajů
myslím
na dávný sen
a rokokový příběh
hraběte Ignáce Borna
Socha Rodina
od Stanislava Zadražila
V milostném objetí
ve dlaních těl
muže a ženy
chráněné je dítě
pohádka
o citu a něžnosti
v souznění duší
navždy ochrání tě
Vzpomínka na grafiku
Františka Koblihy
Sen o ptáku
smutných nocí
v pohádkovém kouzlu
nekonečných představ
se mi zdál
v černočerném zimním temnu
osamělou bytost lesa
jsem do svítání litoval
ten smůlovatě tristní
pocit beznadějný
tak důvěrně znám
pták smutných nocí
pod hvězdami za oponou světa
byl já sám
Ádin a Joél
Ádin a Joél jdou
bronzovým vrchem
Ádin a Joél jdou
velbloudím uchem zlaté pouště
s oázou zelených hadů
Ádin a Joél jdou
hlubinou modrých hvězdic
Ádin a Joél jdou
červenou pustinou dávného nebe
do země sněné
voňavé
horké
hořké
Zaslíbené
Babí léto na Šumavě
Zlatavé Ryby v září
v očích rybářů Září
na nebi pavučiny se vrší
na zemi barvy
se toulají
a Slunce prší.......
déšť líbá prach
který leží
na štíhlých Věžích
a padá bílá
MANA
nebeská
z Ráje se smějí Andělé
z Ráje se smějí Andělé