Bol taký starý zvyk Pupočná šnúra dieťaťa sa odkladala Keď do školy mala som ísť rozviazať mi ju dala stará mama Uzlíky zo škatuľky hoc stiahnuté vo chvíli som rozmotala - Prospievať budeš - tešila sa starká - múdrosť ti je zhora daná -
Keď bilancujem roky života pýtam sa či to bola pravda Kde votrela sa chyba že málo dosiahla som dokázala
Srdcom som vnímala svet miesto kalkulácií emócii prednosť dala Čo rozum pošuškal mi prepočula citmi som bola ovládaná
Štěpánka Běla Houbková
Uzlovaná
Hned jak se probudím, já to mám to v povaze, snažím se udělat, uzly na provaze.
Šněruji konečky myšlenek ke hlavě, dřív to šlo rychleji. Nyní už váhavě.
Málokdy sice šlo o skvělou myšlenku. Zas byla praktická. Kafíčko do hrnku.
Navléct si v koupelně na sebe člověka, jít nahá do davu, to už mě neláká.
Tak se mi nesmějte, mně, ženské bláznivé, po nocích vymýšlím, básničky praštěné.
Petr Koudelka
Vzpomínka Jsou slova, která proletí nad námi jak křídla tažných ptáků zamávají do čtyř světových stran a kde je jim konec co zbylo ze včerejší noci, už nejde si vzít je sychravo nevyspalo kruhy pod očima kruhy na vodě bílá zima na krku chlad hlad vane za tebou a ty se ztrácíš z lásky už je tě jenom půl den ode dne ubývá z mlh nad Vltavou na mě křičí blázne bláznivá a bude pořád míň nemysli si, že je všem malérům konec počkej, až vystřízlivíš to si teprve natlučeš záda a uvědomíš si délku jejího stínu stínu hvězdy, která padá a která neshoří a která jestli někdy dopadne připomene ti tvojí vlastní vinu za to že jsi chtěl milovat bláznivě a nešťastně jednu hvězdu jedinou v té černo černé tmě
Melanie Nováková
ZÁCHRANNÝ KRUH To nejsou prázdniny tady jen osamoceně slouží Všechno má nějaký smysl... Před usnutím úmyslně prochází mořská pobřeží V neprobuzeném ránu usedá v bělostném písku a skicuje nezachytitelné Pase oči i duši baží se nekonečnem tyrkysu s bílým krajkovím Vše ukládá do sejfu Klíč má jen ona
KUFR A ŠVESTKY Chvílí se směje chvíli pláče Kufr ztratila Švestky snědla na cestě od nikud nikam
DOBRÉ ÚMYSLY I kdyby se rozkrájela na drobné křížaly a sama se poskládala na bílý talíř nikdy se nezavděčí Nestojí to za to... Zůstat věrná sobě je to, oč tu běží
