Irena Topinková

https://literatinawebujedemedal.webnode.cz/irena-topinkova/


Žiji v Praze, poslední zaměstnání bývalé nakladatelství Odeon, po kterém se mi stále stýská. Básnířka, fotografka, členka Pegasu, Pražského klubu spisovatelů, Dialogu na cestě a SVČR.

Na rozdíl od většiny básnických kolegů píšících od dětství jsem autorský zajíc. Mirek Kovářík mne do legendárního pořadu Zelené peří uvedl takto: básnířka, zastupující zralou generaci s překvapivě pozdním básnickým probuzením. Probudila jsem se v roce 2013, kdy vznikly mé první básně jako následek chronické nespavosti, abych nějak vyplnila bezesné noci. Dosud mi vyšly tři, na současnou dobu rozsáhlé sbírky, poslední má rozsah 208 stran. Ilustruji je svými fotografiemi. Přispívám do sborníků, almanachů, nebo jsem svojí poezii, dokud to bylo možné, prezentovala v pořadech pro veřejnost, např. s houslovým virtuosem Alexandrem Shonertem v pásmu ,, Slova na křídlech hudby", ve Večerech přiměřených depresí Zory Šimůnkové atd. Knihy distribuuji mezi čtenáře do kamenných i internetových obchodů přes Kosmas.cz, na Ostravsku se mohou objednat v ABZ.cz, kde patří dle čtenářkých recenzí mezi nejlépe hodnocené. Z literárních soutěží mám řadu ocenění.

Zelené peří s Mirkem Kovaříkem


Podivný leden

Vlak se sněhuláky má zpoždění
Zapadající slunce
pozlatilo dubový háj
koberec spadaného listí
tiše dohořívá
Zmatená příroda
jako já po probdělých nocích
Sotva se uložila ke spánku
znovu vstává
Co s vámi bude
rostliny lehkověrné
A co se mnou


Vyznání Broumovsku

Měsíční tichá noc
lesy šumí
mlha stoupá nad údolí
magická krása skalnatých vrchů
až bolí
Mlha vábí
Mlha je bludička
halí kraj do svých závojů
občas některý poodhrne
snad
aby pádu do tajemných roklí
zabránila
Na úpatí skal
pro mne již nedostupných
pod podrážkami bot
drtím svůj bezmocný vztek
pouze ve vzpomínkách
vzlétám vzhůru
kde zrakem skalních orlů
přehlížím kraj dávnověký
zázrakem přeživší
do dnešních dnů


Skály na Slavném

Smutná noc
Tma dozrála
Čerň lesů klekla k zemi
V jejich šumění slyším vesla
uplývajících staletí
A skály na Slavném
jejichž čas
plyne jinak než náš
bez soucitu sledují
naši cestu ke zkáze


Vyznání
(z cyklu vzpomínky)

Letní prázdniny
Šestnáct let
Pošťák mi nese psaní
V těch dávných dobách
lidé si ještě psali dopisy

Začínal mottem.

Vrostlas mi dávno do tepen
můj úžas vchází do úžasu
Když s Tebou jdu jsem oslepen
musím se opřít o Tvou krásu

Letní noc se rozvoněla
pročítám dopis zas a znovu
Koupu se v Tvém úžasu
Jak nezamilovat se současně
do Písně o Viktorce
pana Seiferta i autora dopisu

Dopis opatruji
Vzpomínám
Nejlépe u Viktorčina splavu

Život nás nešetřil
Přes všechna trápení
jsou lásky
které vytrvají

Chvíle
kdy znovu koupu se
v Tvém úžasu



Zmatek

Bezhlavě bloudím
naděje zklamání
a pořád dokola
Komu to řeknu
Chybí mi vrba
co není vhodná pro píšťalku
Vítr kvílí
když kvílí
je to ještě vítr
nebo už meluzína
Madona v kostele
ruce spíná
nad hrstkou klečících
co tváří se
že ještě věří



Nepřizpůsobivá

Jsem
jaká jsem
Nepřizpůsobivá
Nevhodná pro současný život
Nevhodná
pro život v každé době
Chovám se
dle současných emocí
pokud to je
alespoň trochu vhodné
Často
i když to vhodné není
Potom se nevhodně směji
nebo nevhodně pláči
někdy obojí
Pouze moje chyba
nebo chyba autora
tvořícího díla
buď k smíchu
nebo k pláči?
Snažila jsem se polepšit
Být vhodná
pro danou chvíli
Zatím co hlavou
běžela
nevhodná parodie na ono dílo
to
co vycházelo z mých úst
bylo buď k smíchu
nebo k pláči
Následek?
Konflikt
Nyní k pláči
Časem
snad
spíš k smíchu.


Aprílový měsíc

Slunce a déšť
teplo i zima
Záplava květů
jarní spěch
První bouřka
Temnou oblohu
protnul klikatý blesk
hrom rezonuje v kostech
skály ho vrací ozvěnou
Skučení větru
Koruny stromů kloní se k zemi
jakoby chtěly uprosit vyšší moc
Marně
Praskot staré jabloně
Děsivá zloba přírody
Náhlý klid
jen blednoucí nebe
rozčísl ptačí křik
Svítání
Vůně zalité přírody
mraky
v barvě peří Plameňáků
Duben


Kalamita

Sněží
Prý kalamita
oznámila televize
Jsou ještě kraje
kde občas zvoní sníh
pod kopyty koní
Potok oblékne se
do ledových krajek
a les - je bílým závojem
začarován do snu
Na pláních podél skal
pokřikují vrány
nebe je jeden velký
třpytící se povijan
Zabalím do něho
všechny svoje touhy
aby se jim hezky snilo
to bílé mámení způsobilo
že prostor - je náhle bez hranic
a mě se chce zůstat
zůstat a snít
snít a nic už víc


Výprodej

Smutek mě drtí na duši
šedý šat deprese mi nesluší
a v krámku
plném barev zářivých
prodavač Život křičí - Vyprodáno
Nemáte ráda šedou
zkuste Černou - Dámo


Změny

Změny tlaků
změny diagnos
změny nálad
změny vztahů
v nepřátelském šiku
na pochod se daly.
Schováš mě?
Nevím.
Spěchej.
Moc se bojím.


Bouře

Ráda mám ticho před bouří
zlaté náboje obilí
své šípy k nebi vystřelují
Viktorce projev bez zábran závidím
šílenost se někdy hodí
ráda mám vůně po bouři
jen bouří mezilidských se bojím


Neděle

Otrávená dáma
pro všechny nevěrné
co musí zůstat u rodiny.
Ještě,
že máme ty slevy.
Výhodný nákup
rodinu zase stmelí.


Bloudění

Ztratila jsem se ve své době
jako se ztrácí lidé na poušti
Nějak sem nepatřím
ale patřím k Tobě
Přes všechny problémy
bloudíme spolu
v této divné době


Nejsem cizí ženou

Sluneční krev
stéká
do pijáku červánků.
Střídají noc
s marnou touhou po spánku.

Máš mne v krvi rozpuštěnou
jsem Tvojí součástí.
Unaven maskou
pro svět nasazenou
všechny hrůzy světa
na mne vypouštíš.

Jenže já nejsem cizí ženou
jsem Tvojí součástí.
Když ničíš mne
sebe
ničíš nejvíce.
Víš to sám.
Vždyť v krvi máš mne rozpuštěnou.



Kdy vznikají básně ?

( alepoň já to tak mám )

Když vůle je unavená
vnímání zjitřené
mizí zábrany
myšlenky utíkají někam ...
Svět stane se vrbou
pro mé úniky.
Vidím dříve neviděné
slyším neslyšené,
ale budu vyslyšena?
Nevím.


Sebereflexe (moje )

Jsem iracionální
i racionální.
V duši oheň i mráz
v očích žal i sny.
Pružná chůze
kdysi ...
Křehká
prý nerozbitná pro křehkost
řekl kdosi
kdysi.
Padám a zase vstávám
zas a znova.
Občas nebývám moc milá
poznáváš mne
nebo jsem úplně jiná?


Naděje umírá poslední

Vymletou cestou děravou
rachotí kára života
všude bodláčí
a málo sedmikrásek
Kára kvílí
naříká
všude nenávist
a málo lásek
Jak osel za mrkví
vleče se unaveně
v bláhové naději
že zítra to bude jiné
Kolem vlci vyjí
co dělat
výt taky
když jde o přežití?
Snaží se nerozsypat
dovléct na rozcestí
co když je za ním naděje
a kousek štěstí?


Listopadová noční Kampa

Slepec hrál na flétnu
a noční
podzimní Kampa
mu naslouchala
Vítr hnal v kruzích suché listy
Tiše - ještě tišeji
Tenké prsty přebíhají po otvorech
Vítr vrhá listí do tváře
Je bezva mít po ruce
kus zpívajícího dřeva
uklidňující
když člověk sám chce
Hrál krásně
jen pro sebe
v tak pozdní noční hodině
turisté nejsou
Slepec hrál nejprve sám
potom ve dvou
nakonec ve třech
spolu s větrem
zpívajícím v komínech
Ještě pořád zbývá kus noci
U nohy mu uvízl list
pak další
Sedíte - li mnoho hodin nehybně
příroda
vás zařadí do svého koloběhu
Listy se budou lepit
k vašim kořenům
ptáci budou usedat na větve
a vítr vás zahrne pískem
Slepec si představil sám sebe
jako stromočlověka
a rozesmál se


Lidská bezcitnost

Věnováno odpůrcům babyboxů

Na rohu zpustlé uličky
s rozbitým
pouličním osvětlením
noční opilec
líh močí

Krysy
Přeplněná popelnice
zívá na měsíc
Zevnitř podivný
naříkavý zvuk
To lidský pulec
z posledních sil
bojuje o život
aniž by věděl proč

Neumí ještě prosit Boha
a z nebe je ticho
Možná hlas nekřtěňátek
v nebi neslyší
Jen z vytlučeného okna
zní ponurá
přerývaná hudba
plná zámlk
mollových akordů
hlasitých pasáží
Neznámé rekviem
Líbí se tato představa
odpůrcům babyboxů?


Z cyklu o mezilidských vztazích

Vztahy

Jsi jako mrak
slibující déšť
který se nekonal.

vadnoucí kytka,
která se zatím vždycky zvedla,
když konečně zapršelo.
Nehledáš jiné kvítí
zalévej víc.


Stesk

Už ne čtvrtek
ještě ne pátek
Měsíc se přeleštil
předstírá bílé noci
Nemohu spát
ani nespat
Za oknem romantika
v lese
potmě strach
Tak proč tu nejsi?


Pocity

V koncích

V jednom z mnoha mých konců
Vadnu a křísím se
pořád dokola
Měsíc svým stříbrem zacelí
rány
co noc nám způsobila

A že prý jsem byla
málo milá

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky