Pírka a perutě

Jaká jsou ta vaše a kam vás nesou? Kdo nebo co vám dává a bere křídla? 

Jana Witthedová

NĚKDY

aNetknutý sníh
   spí ve květech
       magnólie
          oslněn jiskří
              v zamyšlení
                 pomalého času
                      kde mihotá se
                      štěstí nespěchání
                  i chvění touhy
               v krátkosti
            jak se blíží
         škvírou dveří
      na botách
  zpěv stesku
  zvířeného
  právě
  zaplašenou smrtí

 čas navždy
 do světla
 vsunutý
      bičuje nebe
              severským
                      podvědomím
                              zavilé tíhy

                 a někdy nechá
radost prosvícené zeleně
odnášet         beznaděj upírání
               na bílých křídlech
              zasněné letní noci

Dajana Zápalková

Otevřená či zavřená
nové a nové obrazy ukazují
do krajiny
do duše
svým každodenním svítáním
nabízejí možné cesty ...
Mít tak křídla
a odletět
do dálek ...
do nekonečna ...

Anna Ursíni

TRIOLET (Túžobný)

Z výšky vidieť cesty ľudí,
mať odvahu, krídla vtáka,
pierka si vykúpať v mlákach.
Z výšky vidieť cesty ľudí,
nie iba pri zemi blúdiť,
naplno žiť, smiať sa, plakať.
Z výšky vidieť cesty ľudí,
mať odvahu, krídla vtáka.

Svatoslav Butora

Motýlí křidélka

Naléhavě se vtírá
Oceán
Neexistence
Vlna za vlnou
Do naší lodičky buší
Tma na nás zírá
V podpalubí

Dvě srdíčka tuší
Na dně jejich nadějí
Že v duši tulí se víra
Svítí a hřejí
Ruka ruku svírá
O ŽIVOT PROSÍ
MOTÝLÍ SLUNÍČKO

Dej živým štěstíčko...

Motýlci přilétli

V podpalubí

Kvítečka s křidélky

Chvějí se nadějí

ŽIVÝ a živí létají

Touha veliká
Má jejich křidélka
JEHO Sny
V těch jejich zní

V podpalubí

Z celé síly nebeské víly
Zahání Tmu
Lodička živých nejde ke dnu
Míří s nimi do dáli
Dobré víly zlým vlnám sílu vzaly

Chrání svět před dobou Zlou
Z mezírky mezi mráčky
K pohledu vzhůru zvou
Hrají se na obláčky

Motýlci v podpalubí

Hřejí jak štěstíčko
ONI
A
MOTÝLÍ SLUNÍČKO
JSOU

Ve stínu křidélek
Úsměv naděje svítá

Petr Koudelka

****

Půjčte mi křídla a já vám udělám anděla
hlavu už mám
krk trup a končetiny také
teď mi už jen zbývá
to dát všechno dohromady
krkem spojím hlavu s tělem
končetiny přidělám k trupu podle vzoru 1A
ještě nasypat něco do hlavy
sice bez křídel ale to snad nevadí
ale kdyby, jste mi ta křídla půjčili
už by ten můj anděl, by byl od toho opravdového k nerozeznání
a už by mohl vyletět do světa
aby mu každý záviděl
jaký je dobrý, jaký je chytrý a jak miluje lidi
a jak s těmi bělostnými křídly které má půjčené
jak mu to sluší