Svatoslav Butora

Stará lampa

Stará lampa
Na staré zdi visí
Je rok 2021
Poslední staré vzpomínky
šedivých motýlů
přežily den
křivých zrcadel
Již nebudou
Nevzejdou
Odejdou

Královna Noci
Ví že ji vnímám
že si ju vážim
Usedla na mou ruku
O půlnoci
Rádi se máme
Vážíme ČAS

Dva živí
z různych světů
ze dvou stínů noci
Žijeme s potěšením
Svá křídla při Sobě
Chránime
V chrámě
svých objetí
Hledáme svůj les
dřívě než dnes
nočni slunce
Atlantídu pohltí...

Atlantída nebude
Budeš Jen Ty a Já
..a křidélka

Prevrátený svet

Paralýza hypofýza dialýza
všetko jedno
Vláda z pekla sa zhrýza
ona na vyhlášky zíza
zodpovedne s citom
a pritom
národ na to kašle
i bez nej
na kovid liek našiel

Čo si to dovoľujú
tí v podhradí
Bez vlády byť zdraví !?!
nečítať ich správy
byť k nim nevšímaví
Keď ona vraví:
Vaxom opichaní
neživí a mŕtvi
V našom lajkdome sú šťastní
tam od nás každý vlastní

Pas k životu
----
Kto pôjde prvý
Na stráž ku plotu !?!

Operátor?
Koncentrátor?
My všetci ?

Kovidní umelci ....................................................... v kovidnom chráme
                                                                           zasklievajú lásku
Za sklom viera je hmlistá
Kovidný gladiátor
Na kríži zabíja Krista

Zázračný rybníček

První den cupitá jak kachnička
kolem rybníčka
Jedním očkem hledí do sluníčka
Jestli ví
že pochází z vajíčka
         ... jako všechny pohádky

Druhý den přiletěl z nebíčka
Za tím prvním se tetelí
Jako kachnička
Hledí jedním očkem
Na jablíčka
Na stromech kolem rybníčka
Jestli ví
že vzešli ze Sluníčka
           ... jako všechny pohádky

Ví to říká třetí den
U rybníčka
Sluníčko se na něj směje

Třetí kachnička
vplula do rybníčka

Hladinu vody čeří
                        Věří
že čtvrtá kachnička
přicupitá za ní
a vodička rybníčka
potěší nejen dětská srdíčka

V pátý den větříček
navštívil rybníček
Pět kachniček
má svůj svůj svět
Domov pro kachní štěstíčko

Když vrátí se ke břehu
Čeká je šestá kachnička
Šestý den hledí do vody

Pod stromy tulí se cestička
        ... jako všechny pohádky

Chodníček k nim hledá
Sedmá kachnička
Jsou všechny
Jsou všichni
          ... jako všechny pohádky

Spolu hledí na sebe
a do Sluníčka
Jestli ví
že vylíhli se z vajíčka
            - - - - -

Každý den jedna kachnička
Řídí dětská srdíčka
Na břehu Věčnosti
a Našeho rybníčka

Pro potěšení dětí z plynutí Času

Jsem na světě ráda

JSEM TADY
Jsem vzácná
Jsem krásná
Živá a krásná
Vím co Vím
O lásce sním
Jen on to nevidí
On se mnou nesní

On se mnou sem nesmí
Vyrostlá na zelené louce
Tak nějak bez hříchu
Tak nějak potichu
Tak nějak sama
bez kamaráda
Jak motýlek
Pod sluníčkem

Pod obláčkem
S kterým si nesmím
povídat
Se synáčkem
S kterým se nesmím
vídat

...a přece...vlním se
jak on
...a přece...viním se
jak on
když neprší

JSEM TADY
Jsem vzácná
Jsem krásná
Živá a krásná
Pod sluníčkem

Vím co Vím
Jen on se brání
Být se mnou mezi nebem a zemí
Pod obláčkem
S kterým se můžu hrát
Do rukou brát jeho sny
Poslouchat lidské hlasy
A být a být a být
A snít a snít a snít
A těšit se s ním ze své krásy
Mezi ním a zemí

...a přece...vlním se
jak on...a přece...miluji
jak on
když právě neprší

JSEM TADY
Jsem vzácná
Jsem krásná
Živá a krásná
Vím co Vím
O lásce něco vím
A on to vidí
On se mnou sní
On může...

Na zelené louce snít
Po zelené louce se mnou jít
Tak nějak něžně
Na rameni přistál motýlek
On
Kamarád a snílek
Pod sluníčkem

Pod obláčkem
V jedné dlani druhá
Na obloze duha
A ve mně touha krásně žít
Po světě jít Po zelené louce
S rukou v ruce

...a ještě...vlním se
jak liána
...a ještě...vznáším se
jak přítel můj
můj obláček

Můj ....

JSEM TADY RÁDA
Jsem vzácná
ON TO VÍ

Pouštíme draka

Provázek spolu držíme

Obláčky paseme na zelené louce

Ještě mám jeho ruku v ruce

Ještě je můj

Obláček

Vlním se a miluji

JSEM NA SVĚTĚ RÁDA
ON TO VÍ

VENI VIDI

Svet v mantineloch smrti blúdi
Cézar štátotvorne vraždí ľudí
Dejepisci píšu bludy
Chamtivosť otvárá pysky
Keď niekde zisky zistí

Chorý zabudnutý čas
Zanechal rany v nás
Samý hnoj a pot
Mŕtvi bežia o závod
Pomedzi kríže
Štvornohá háveď
Krv ľudí líže
... a po ceste hopsá
Apokalypsa

Veni Vidi
Živým nezávidím

V mene pápeža a viery
Do sveta nových možností
Kolumbus cez oceán mieri
Je správny štátotvorný vrah
S modlitbou na perách
Z novej zeme Indiánov vyhostí

Ich zlato v kase stíska
Izabela Kastílska
V Európe aj tak smrť vládne
Zrada a závisť
na trón nadlho si sadne
... a po ceste hopsá
Apokalypsa

Veni Vidi - Vici ?

Svetu vládnu lúpežníci
Samý štátotvorný vrah a lump
Napoleon Hitler Obama
... a kadejaký hňup...

Zabudnutý svet
Stavia si pyramídu moci
Hore otrokári s Okom Hóra
Dole otroci
...a doba chorá
...a démo(n)kracia
Svet k otroctvu sa vracia

Krv ľudí líže história

Skúsenosť radí
Byť v strehu pred úsmevmi
Panstva Zrady

... veď po ceste cvála
Apokalypsa

... Vidi Vidi Vidi... vidím?

SME pri ohníčku

Na chvíľočku
Zazrel som maličkú
Mušku svetlušku
Kukala zblízka
či viem že je tu

SOM!   SOM TU!   SOM!
NOVÉ SVETIELKO
PRI OHNÍČKU SOM

Nazbieral som jej kytičku
Z jahodového lístia
Aby si bola istá
že jej rozumiem
...aj pri ohníčku
...aj v noci
Nebude predsa ľúbiť ma
bez pomoci lesa
Keď nebesá sú tak vysoko

SOM!   SOM TU!    SOM!
NOVÉ SVETIELKO
PRI OHNÍČKU SOM

A všetko začína...

Čas Pre Lásku SOM
Pre očí a chvíle
K svetluške milej
Vzplanul
Nielen tak akože
Trampský ohníček
za všetko môže
Nielen tak naoko...
SME SPOLU
V tom lese hlbokom

Každý tieň je zvedavý
Ako svetluška oheň opraví
Aby jej krídelká nespálil
Len hrial a svietil
Pre potešenie z nej
A jej detí

SME radi živí
Sme Doma

SME SVOJÍM OSUDOM

Kreslím na papier
Písmenká Osudu
Bez neho úsmevy
Šťastné nebudú

K Cestám Poznania
Písmenko "O" sa nakláňa
"O" ako OSUD
"O" ako OHEŇ
        a jeho tiene
V lone všetkého drieme

Pod modrým nebom
Všetkých živí
Stále ten istý
Vetrík vetristý
Zaľúbených objíma
SME Jedna Rodina

Nie je to ich vina
ON ICH MÁ RÁD
Tie oči Tie lásky
Objatia a sny
JE s nimi rada
Ich domovina

Na každej z ciest
SME Radi živí
SME Doma
SME Svoji
Do seba zaľúbení
SME Jedna Rodina

OSUD ako zaľúbený motýľ
SVOJE KVIETKY OBJÍMA
SNÍVA
Cez prstienky
Do nás sa díva
Lieta si po nebi
S NIMI AJ BEZ NICH
Hľadá a hladí
Žijúcich Živých

Spája Osudy Ohne a Tiene
Aj v Duši aj v Telách
Aj v Lone Zeme

NA LÚKE OSUDU JE FAJN
SME SO ŽIVOTOM ONLAJN

Jarné rozjímanie

Pred sebou mám všetko

Jar
Kvietky živého stromu
Úsmevy a šťastíčko k tomu

Je so mnou moja Krásna

Jar
Prišla z Krásneho Sveta
Má nežnú tvár

Jar
Vie že ju máme radi
Čaká na objatie

Je s nami krásna

S ňou viem že SOM
S ňou vieme že SME

Je blízko Je všade
Vo všetkom je živá
Všetko živé v sebe skrýva

Tešíme sa

Z objatí prvého mája
Jar k večnej modlitbe
Prosbu pripája:

Otče Náš Na Nebesiach
Buď s nami rád
Nech je Šťastný Holúbok
A ONA A ON
Nech zmizne strach

          A
Ešte spolu prosíme
Chlieb každodenný
Úsmev daj nám dnes
           A
Nech sa Svetu Ľudí darí
nezabúdať a snívať
S potešením z jari
Na seba sa dívať

Záhada živých očí

Snežienky už boli
...a či ešte nie?

Kameň a snenie
V znameniach času
VEČNÍ SÚ
Čakáme na Godota
Na úsmev spoza plota
Na živé šťastíčko
Na Slniečko
Chlieb s maslom
A zrnká soli
A dobré správy

...aby už boli

Pravdivú rosu
Kameň nehlučne dýcha
Je trošku sám
Nad ním je chrám
V údolí ticha
Šepotavých hmiel
Hviezd a nebies
Bdie celý les

Bdie zástup živých očí

SOM
SME
SÚ

ŽIARIVÍ ŽIVÍ SÚ

Noc je bosá
Objíma spiace dvory

...a snežienky už boli?

KAFÍČKO NA NÁDRAŽÍ

Ve světě ztratily se dálky
Vlaky někam odjíždějí
NĚKAM
Míjejí se s námi
Na nádraží u kafíčka
Čekám na úsměvy
a jiné hezké zprávy
Mé srdce jak výpravčí
kolemjdoucí zdraví
V každém vláčku JSEM
Dálka a písnička
Ve všem dění JSEM
Planoucím poutníkem
Přes Údolí Štěstíčka
Mé oči hledají své oči
Na nádraží u kafíčka
Ty pravé laskavé
Ve kterých JÁ JSEM
Dřívě než k nim vykročím

Bez jízdenky

Stačí tak maličko
Vlaky nejedou
Dálky skončily v dáli
Za ruce jsme vzali
Štěstíčko
JSME JEDNO SLUNÍČKO
POD SLUNÍČKEM
Spočíváme v objetí
Počítáme s dojetím
Elektróny Pozitróny
Láskatróny
Bez jízdenky
Na nádraží u kafíčka

ŠŤASTNÝ STROM

Čie je to šťastíčko

Ktoré na svet kuká

Z okna medzi oknami

Z hviezd medzi hviezdami?

Kto nás ráno budí

Vedie medzi ľudí

Hľadá nebo v oku

Úsmevy vo sne

Rozdáva a máva

Z KNIHY PRÍBEHOV

KRÁĽOVSKEJ KORUNY ŽIVOTA

Vlieta do duší

v noci i vo dne?

Kto otvára bránu spomienok

Kto hreje ako Plamienok?

TO VAŠE TO NAŠE ŠŤASTÍČKO

TO JA SOM

SOM TU

S VAMI SOM

TO JA SOM VŠADE

NAOKOLO SOM

SOM VÁŠ STROM

TO ŠŤASTÍČKO JE NAŠE

Vždy bolo

Všade naokolo

Rástlo s vami ako Večné Dieťa

POD STROMOM

V chalúpke pod horami

Verilo na kvietky s lupienkami

Vadí nevadí

Pohľadom

Budúcnosť pohladí

Prvým hriechom

Svetielkam poradí

Ako svietiť

Poprosí lásku o pomoc

A potom príde deň a tichá noc

KDE SI ŠŤASTÍČKO?

Si na lavičke?

SOM TU

Si v našich rukách?

SOM TU

TO JA SOM VŠADE

NAOKOLO SOM

SOM VÁŠ ŠŤASTNÝ STROM

S VAMI NA LAVIČKE SOM

S DEŤMI RÁD SOM

S VAMI VIEM ŽE SOM

ŠŤASTNÝ STROM

SYMETRIA ČASU

SME SPOLU

KAŽDÝ ROK SME

SVOJÍM VŠETKÝM SEBE SME

Symetria Lásky Objíma Náš Svet

Tešíme Sa

So Svojimi Šťastíčkami So Svojmi Plamienkami

VO VEČNOM VESMÍRE

SVOJIMI NA CHVÍĽU SME

A

VIEME ŽE SME ŽIVÍ

A

NIKTO INÝ NÁM NÁS NEVEZME

KEĎ SVOJÍMI SME

SME TU

Padáme Lietame Snívame

V chladnom daždi i v teplom lete

SME SPOLU RADI NA TOMTO SVETE

Hladíme slovom svoje krídelká

Túžba krásne žiťje priveľká

KAŽDÝ ROK SME

SVOJE SVETIELKA

Pre Potešenie Z Pekného Bytia

V Očiach Večných Detí

NA CHVÍĽU

Večné Svetielka Svietia

- - -

...aj v roku 2020....

Netreba sa vracať

Čas nech si letí

Do roku 2021

SNÁĎ BUDE BUDÚCNOSŤ

Snáď nebude biedna

- - -

Štěstíčko s obilím

V obilí na chvíli se zdálo
Že se na mne smálo
Štěstíčko

Svítilo Sluníčko
Křepelky se hrály
Jako děti v lese
Která najde vajíčko
a která ho snese

Chodníček mezi klasy
Připomněl dětské časy
Všechno dávalo smysl
Obilní lány a vlčí máky
Ve váze
Za oknem parní vlaky
na dráze
duní a funí a hvízdají
Na dálky se těší
Děti jim mávají
Budoucnost řeší

Obilní pole chvějí se blahem
Zpívají písně vlahé
Uprostřed světa
Chaloupka hnízdí
Na stole chléb a káva
Maminka poučení dává
O štěstíčku

Nezvratná láska

Po uliciach Bratislavy
Plavi sa s ňou ten pravý
Vetrík vetristý
Z duše ju zdraví
Ľúbi ju chlapec z diaľky
S vlasom popolavým

Okom hladí kameň miest
Vetrík vetristý
Kvety zo všetkých ciest
Priniesol na lavičku
Slzy má na krajíčku
Nestihol loď na poslednej plavbe

Na nábreží pri Dunaji
Labutienka šťastie hľadá
Vo vlnkách z tých čias
Do vienka osudu
vieru vkladá
Že sami nebudú
Že bude na svete rada
ONA a ON a vetrík vetristý

Leto v modrom šate
Má trochu hmlistý hlas
V Perugii tancuje o polnoci
Popíja kafé latté
Prehŕňa spomienky a listy
Pohľad má neistý
ONA a ON a vetrik vetristý

Mladosť
Nikdy jej nie je dosť
Nezvratná láska bolí
Keď vie že sme s ňou šťastní boli
Nezvratným osudom
Prikovaní k sebe
Prelieta životom
NEČAKÁ NA POTOM
ONA a ON a vetrík vetristý

Okno v mé duši

Když není co k vidění
Když není nic k slyšení
Zavírám oči
Do snění vkročím
Ruch světa neruší
Mé vnitřní světélka
Touha žít s láskou
Jak Vesmír veliká
Blízká a daleká
Usměvavá Živá
Přichází a zpívá:

Zapomnění není
Mění se v snění...

Okno v mé duši
Otevírá
Do dlaní vlétají
Mušky Světlušky
Paní vzpomínek
Má lehkou chůzi
Prochází mnou
Skrze mne do mne
Lásky probouzí
Slova andělů hřejí
Křidélka štěstíčka
Mají velkou moc
Ze snů vzlétla
Světu na pomoc
Víra

Přichází a zpívá:

Zapomnění není
Mění se v snění...

Když splyne stín se zemí

Stíny stromů pod svěží rosou
Na zelené trávě
Vzdychají štěstím
Pod nohou bosou
Stínohru zvládají hravě
Bez reptání na osud

Pod nožkami dětí
Čas stromům rychle letí
Stínům a jejich stínům
Šeptají o štěstíčku
Našli jim cestičku
Ke snům a ke Sluníčku

Z objetí mámy a stínů
Pod listím zvědavých stromů
Běží děti domů
K ohníčku večer si zpívat
Na svět živých se usmívat

Času je dost 
Než splynou se zemí...

Letná rieka

Na pobreží
Po nábreží Sveta Ľudí
Šiel som kúsok cesty
K sebe som zablúdil
Na Kraji Sveta
Dosť bolo všetkého dosť
Pútnik putoval
So mnou sa radoval pre radosť
Z leta

Trochu to trvalo
než som ju našiel
Tú Radosť
Tú Rieku čo vnára pohľad
Jej Sveta do pohára s džúsom
A hľadá a pátra
Čie Oči K Sebe Patria
A Či Vie ON Čia Som

Radosť bezodná
Rieka bez dna
Ako ju preplávať
Keď pramení zo mňa
Ku prameňom Osudu
pospiatky proti prúdu
Vlniť sa vlnky budú

...a bude všetkého dosť
...a Rieka sa zachvie
Ódou pre Radosť

Pod mostom na moste
Sme všetci zvlnení
Veční ako tie vlnky
Pútnici V Čase Stretávame Čas
Vyviera ako leto v nás
Ahoj ahojky
Máme vás radi vlnky žblnky
Ahoj ahojky

Ku Stolčeku Pútnikov Čas zavítal
ONA A ON v jej očiach svitá
Pani Láska ju víta

Dosť je všetkého už dosť
Pútnik si Rieku zamiloval 
 So Mnou Si Sníva Pre Radosť

Podobenstvo o svete živých a neživých

Nič nového pod Slnkom nie je. Ani Higgsov bosón ani hlinený krčah. A aj to je známe, že tak dlho sa chodí s krčahom pre vodu "až sa ucho odtrhne". Z toho plynie nevyslovené poznanie (takmer záver), že už je nepoužiteľný. Tiež je známe, že tak dlho sa hľadá najmenšia častica hmoty, až sa jedného pekného slnečného dňa už nič menšie než NIČ nenájde. Za tým merateľným NIČ sa nachádza nemerateľný svet, ktorý NEMÁ HRANICE. Keď to vieme musíme sa tomuto poznaniu prisposobiť a máme a musíme hľadať NIEČO, čo sa merať dá a ČO MÁ HRANICE. Musímehľadať a nachádzať to ČO JE a je potrebné pre živých a pre život. Údelom živých ľudí je ŽIVOT v merateľnom svete ŽIVÝCH. Údelom mŕtvych je ne-život v ne-merateľnom svete ne-živých.

Je len jedna reálne živá nemerateľná skutočnosť vo svete živých a tou je LÁSKA. Nositeľom

náboja lásky sú nemerateľné častice "láskatróny" podobne, ako nositeľom elektrického náboja súznáme merateľné častice "elektróny a pozitróny"... Tu sa otvára priestor pre nekonečné bádanie a hľadanie a objavovanie niečoho, čo nemá hranice a čo je nemerateľné a čo je večné a čo má pre SVET ĽUDÍ v merateľnom svete a pre ich život nikdy nekončiaci význam.

Podľa toho, čo kto hľadá sa dá poznať, kto je "živý" a kto je "ne-živý". Kto hľadá lásku a objavuje nemerateľné láskatróny vo všetkom a tvorí a má radosť z krčahov s uchom ,, je "živý". Kto úmyselne rozbíja krčahy s uchom (živé krčahy) a úmyselne zabíja živých ľudí je "ne-živý" (je takmer mŕtvy). A teraz si položíme otázky: Kto vládne Svetu Ľudí.....? A prečo je čas života ľudí (krčah života) tak málo naplnený "vodou života"...?

Príbeh z divadelnej hry: "Život človeka bez domova"

Vo vlaku z Prahy do Košíc nebolo až tak plno. Dalo sa i myslieť na niečo iné než na odhodlanie odsedieť si čas cestovania. A vtedy som sa stal svedkom toho, čo sa každý deň odohráva vo svete, kde niet možností pracovať za normálne peniaze v normálnom zamestnaní. To sa deje stále doteraz s obmenami, ktoré vytvára svet vládnuceho zločinného systému. Moderne a pekne oblečená krásna mladá žena - na prvý pohľad cigánka/rómka - si ku mne prisadla a naklonila sa ku mne a šepkajúcim hlasom mi z ničoho nič začala rozprávať peknou spisovnou slovenčinou jej strašný príbeh. Formou skráteného dialógu vám rozpoviem podstatnú časť příběhu z pekla, ktorý mi tá krásna mladá žena rozprávala celých 6 hodín. Musím dodať, že ostatní spolusediaci v kupé sa celý čas tvárili indiferentne, aj keď všetko počúvali. "Môžeme sa rozprávať? Kam cestujete?" odvážne začala rozhovor.

"Bol som na služobnej ceste v Prahe a teraz sa vraciam. A čo vy?"

"Aj ja som bola celý týždeň pri Prahe v jednom hoteli, kde som pracovala naoko ako hosteska, ale v skutočnosti som sa tam musela predávať ako žena celým telom za peniaze, ktoré som musela odovzdávať mojmu pasákovi, ktorý je moj bratranec z našej dediny pri Fiľakove."

Zamrazilo ma, ako chladne rozpráva o jej otrockom ponížení. Otočil som hlavu a pozrel som jej do očí.

"Ste krásna a dobre vyzerajúca a moderne oblečená.... Ako je to možné, že im slúžite ako otrok týmto spôsobom?"

"Musela som. Moj otec ma predal svojim príbuzným. Najprv ma aj on znásilňoval a potom ma bratrancovi odovzdal s doporučením: "Bude dobrá". Staval dom a potreboval peniaze. Nemala som na výber. Prišla som o dobre platenú prácu ako sekretárka v štátnom podniku a ako cigánku/romku ma nikto nechcel zamestnať. Z ubytovne ma vyhodili, keďže som nemala čím platiť. Vrátila som sa domov k otcovi do našej dediny. A on ma predal ako prostitútku... vlastnej rodine. Urobili si zo mňa telo na predaj."

Opýtal som sa:

"Máte stredoškolské vzdelanie, ste vzdelaná. Nemohli by ste odísť z domu a zbaviť sa tohoto

otroctva"?

"Skúšala som to. Vždy ma môj otec a moji príbuzní našli a donútili ma slúžiť im" - odpovedala so smútkom. A vždy ma potom znásilňovali aj otec aj bratia aj bratranci. Aj teraz, keď prídem domov začnú znova. Je to tak zakaždým. V skutočnosti nemám domov. Mám oblečenie a jedlo; nemám žiadne peniaze. Nemám sa kde skryť. Nemám kde ísť....som v skutočnosti bezdomovec...." A pochvíli dodala: "Môj svet sa zastavil. Žijem, ale neviem prečo. Idem domov, ale domov nemám."

Smútok visel vo vzduchu celý čas. Toto, čo som v krátkosti vyrozprával je súčasťou jej strašného príbehu. Je to len malá časť toho, čo som sa dozvedel za 6 hodín cesty vlakom o tom ako funguje

peklo a podpalubie nášho sveta, ktorý ovládajú ne-ľudia a nad-ľudia zo sveta kapitálu.

Je to odporný svet a musí skončiť.

Pred vystúpením z vlaku som ju objal a pohladil. "Si dobrý človek" - povedal som jej na rozlúčku.Videla, že som mal v očiach slzy. Dlho sme si mávali - ona z okna a ja z perónu. Vždy, keď si na to spomeniem, plačem a slzím. Nenávidím sa, že to nemožem zmeniť. Som pekná sviňa. Tento systém sveta sa musí zastaviť a skončiť. Otroctvom sme ohrození všetci, pokiaľ nám vládnu curie entity a nám cudzie myšlienky.

O PŘÁTELSTVÍ A O DVOU MOTÝLECH

Ptal se motýlek u zrcadla
motýlka TOHO v zrcadle:
Jak se máš
můj bratře můj stíne
můj JÁ ...
A ráno bylo tiché
Poklidné a bez hříchu
A odpovědi žádné
Jen kapka vody s úsměvem tiše a vlažně
odvážně řekla své mínění:
Otevři okno svému příteli
Otevři dveře pro srdce a pro oči
A pro štěstí a pro lásku
Můj okřídlený bratře lítej a jásej
a nebuď sám...
Štěstí je nebýt sám - řekla ONA
Malá tichá kapka vody
ONA a kapka a ONA té kapce
Štěstí je touha po kráse.
Štěstí jsou zvonečky
v Tobě a Jeho hlase
Tvé a Jeho ruce a usměvavé tváře
a zdraví a život bez lékaře
Štěstí je láska a písničky
Štěstí je objetí a dětské botičky
Štěstí jsou křídla a mlha
a svítání a obláček
a Tvá a Jeho duše
Den a noc - to aby nebyla -
Voda na poušti
Přítel přišel Ti na pomoc
Našel štěstí v její ruce
Motýlí tanec na jejich louce
ONA A ON
Dvě duše a křídla
...a dva večery
...a dvě rána
...a dvě slunce

Medailón lásky

Jaký má účet láska?

Má dáti a dal?
A jaký má zisk?
Štěstí a žádný žal

Vždyť
šťastný je
kdo dává
I ten
kdo má dost
A oba jsou tu
pro radost

Kdo radost dává
dává víc
A k štěstí stačí
Kvítko
A pohled
na Měsíc

Za zrkadlom

Priletel Pristál
Krídla si zložil u mňa
usmievavý spam

Je z veľkej diaľky
Neznáma milá píše
Som z Nežnej Ríše

Veď vieš že Ťa mám
V sebe Ťa mám môj drahý
Si môj večný sen

S Tebou som krásna
S Tebou ma teší ráno
S Tebou Viem Že Som

Mám všetko čo chceš
Nádherné svieže lono
Buď prosím so mnou

. . . keď svitá. . .
Si všetko čo mám
. . . keď svitá.
V tej diaľke býva
V zrkadle za sklom skrývam
Tvoju budúcnosť

. . . keď svitá. . .
Viem že si so mnou
... tam kde si . . .

Okolo krúžia
Moje srdiečkové sny
Mojím Svetom SI

-----------

Priletel Pristál
Krídelká nechal vo mne
Usmievavý spam

O SNĚNÍ

Víš
to snivé spaní
to si žádá zrání
jahod a malin
bez hlíny chodit
po hlíně i trávě
mít myšlenky hravé
bez bázně sejmout
pavučiny z hodin
O půlnoci
Něžně
jako když zpívá slavíček
když vybírá si písně z písniček
svého mládí
s kterými se kamarádil
když dospívaly touhy
a větřík něžně vál
a život se zdál
krásný a dlouhý
ve stínu stínů očí
Tenkrát
jako tenkrát chtěl si hrát
...a potom
do vzpomínek vkročil
Pohádkový Král

Za zrkadlom z Palmyry

K nebu sám vzlietol
Obláčik živý pláva
Má živé srdce

Plače tam dole
Slobodná Zenobia
Svoj život stráca

šetko sa vracia
Prach...zvíril peklo a smrť
Z dejín sa škľabí

Demokracia
Sparchantelá moc Ríma
Kríže s otrokmi

Slzy padajú hore
Vtáčik z ruín Palmyry
Pohliadol k Slnku

Zem saje vzlyky
Mŕtvi sa učia nebyť
Temnota svitá . . .

Vtáčik bez krídel
V zrkadle za sklom smúti
Nevidí ráno

Nevidí na svet
Nespieva So Mnou
Tmu musí vítať ...

- - - - -

Ty tam Tam Kde Si
Moje srdiečkové sny
Daj na svoju hruď

Chvíľu So Mnou Buď
S Tebou Som Za Zrkadlom
Keď So Mnou Si Som