Vánoce po australsku aneb skleněný anděl
Štědrý den lidé slaví různě. Manžel a já ho nejraději trávíme na cestách. Navzdory širokému výběru destinací, nějak se přihodilo, že v bývalé prosperující farmářské osadě Craddock ve státě Jižní Austrálie jsme se na Štědrý den ocitli dva roky po sobě. O druhé navštěvě mám zapsáno:
Craddock leží daleko odevšad v nekonečně rovné zaprášené pustině. Dnes má snad jen pět čísel popisných, krásný starý kamenný zamčený kostel a otevřenou zhruba stejně starou kamennou hospodu. Všude je vidět, že sucho v těchto nehostinných končinách trvá už dlouho. Tráva je vyprahlá, nikde ani kousek zeleně. Jen před hospodou u silnice stojí velký zelený eukalyptus. Pravda, chleba se sice v Craddocku koupit nedá, ale dobré studené pivo se tam točí. Plahočíme se po prašné silnici skoro celý den. Je Štědrý den, časný podvečer, stále asi 36 stupňů. Konečně bereme za kliku. V lokále je tmavo a chladno. Je "plno". Všichni zdejší muži, kterých je osm, tráví čas v hospodě.
Pánové mudrujou a bodrý irský hospodský se točí kolem pípy.
V rohu místnosti se tyčí chlouba podniku - vánoční stromek po australsku.
Je to velká spadlá suchá větev z eukalyptu u silnice, okrášlená barevnými koulemi. Hned vidím, že na větvi něco schází.
"Kde je ten anděl?" tážu se nahlas.
"Jaký anděl?" zkoprněl hospodský.
"Přece ten skleněný, co vloni trůnil na vršku stromku. Pamatuji si ho dobře."
V ten moment zavládlo hrobové ticho. Hospodský civí na mě, já na něj a sklenice oněmělých štamgastů se zastavily na půl cestě k ústům.
"Áaaa...ten," leze z hospodského jak z chlupaté deky. "Žena... ho... možná...prodala. Marj, Marj, kde je ten anděl?" huláká hospodský kamsi do útrob budovy a dodává, že ten skleněný na stromek. Zírám na ten nekompletní symbol Vánoc v rohu a je mi trošku smutno. Pevně doufám, že se anděl najde. Vánoční anděl totiž jistě není běžný obchodní artikl. Komu by ho Marj prodávala v takovém konci civilizace?
Nastane chvilka napětí. Když vtom se Marj vítězoslavně vynoří! V dlani svírá skleněného anděla. Každý další pohyb craddockého krále Vánoc je napjatě sledován. Procesí s pohřešovaným pacholíkem dorazí ke stromku. Skleněný anděl je obřadně naaranžován na vršek větve. To prý na naši počest, protože jsme přijeli z takové dálky. Touhle dobou, to je v horkém létě, sem obvykle nepřijede nikdo.
Lokál se rozzářil. Ozývá se nadšený potlesk. Sklenice opět cinkají. Na tvářích hostů se rozhostil úsměv od ucha k uchu. Ve staré kamenné hospodě má najednou radost každý. Nakonec - je Štědrý den!