Cesty a cestování

Co přinášejí vzpomínky z cest nebo jen samotná cesta, pěšinka, chodníček? Po kterých cestách rádi bloumáte, kde vás které zavedly a kam směřují? Napište nám, podělte se s námi o své cesty a cestování.

Do rubriky přispěli:   Oldřich Antonín Hostaša, Viola Jíchová, Petr Koudelka

Oldřich Antonín Hostaša

Cesty

Na rozcestí cedule životního příběhu
nové směry do různých dávných měst
v našich myšlenkách je mnoho cest
když píšeme hvězdnou knihu v běhu.

Po první cestě jde divně divoká pýcha
druhou cestou nezkrotná tvá ctižádost
paní z našeho života mám velkou radost
pamatuj společné hádky budou do ticha.

Třetí cesta vážné sny o pravé svobodě
jednom kříži který máme v našem srdci
čtvrtá je plná propastí nástrah a kamení

na páté jsme sami a vše je v nás v pohodě
šesté když se chýlí všechno našemu konci
dal jsem dlaň do tvé a je to dobré znamení.

Viola Jíchová

Celý svět

Ne, nelituji dnů, kdy šla jsem domů,
šla jsem jim naproti, jako štěstí,
oni však nemohli se pochopit.
Nelituji, že minula mne láska,
znala jsem tu svoji,
i jejich víru, naději.

Krev má s jejich pojila se hned,
stejně tak i srdce,
očí bylo tolik, jako na zemi sladkých řek,
bylo tolik i sladkých slov.
Jsou lidé, jako básně se slovy,
ale jen sovy ve škole světa jim odpoví.
Takový je život a jeho rozhodnutí,
jít jim naproti, i když odchází
a žít jejich štěstí.

V životě vychází slunce,
poutá nás s ním čas,
ale tam, kde se tmí, nelze oči otevřít.
Jsou ty oči uzavřené vůči sobě,
marné je chtít jim dát napít a plnit jejich studnu,
byť pro lásku nebijí jejich hodiny.

Chtělo srdce, chtělo mne vést
a odejít z prachu cest.
Já šla s ním vlnami,
s odhodláním za jeho pochopením.
Přijímáni i odmítáni jsme byli,
šli tak, jak bylo nám dáno.
Oči domov zří, život je všemi a vším.
                                              Je celý svět.

Petr Koudelka

****
Cesty jsou různé
jako jsou lidé
kteří po těchto cestách chodí
a právě pro tu odlišnost
těch jiných cest i lidí
je člověk a cesta jeho
možností
jak utéci všednosti ze stejného